Vlaky a provoz

Při projektování a přípravě nových tratí Správa železnic od roku 2019 úzce spolupracuje se skupinou francouzských státních drah SNCF. Technická koncepce v Česku tak zohledňuje zkušenosti z více než 40 let provozu francouzského systému vysokorychlostních tratí LGV a vlaků TGV. Spolupráce od roku 2022 úspěšně pokračuje díky osmileté smlouvě uzavřené mezi Správou železnic a SNCF Réseau v technických oblastech projektování, provozu, diagnostiky a údržby i v managementu přípravy velkých infrastrukturních projektů, otázkách jejich financování či jejich propagaci.

Typy vlaků

Na většině vysokorychlostních tratích (VRT) v ČR budou provozovány výhradně vysokorychlostní osobní vlaky. Výjimku tvoří úsek mezi Litoměřicemi, Ústím nad Labem a hranicí ČR s Německem, kde budou Středohorský a Krušnohorský tunel využívat i nákladní vlaky. Všechny vysokorychlostní tratě budou ovšem přístupné pro vysokorychlostní nákladní vlaky kategorie Cargo Sprinter přepravující lehký náklad
na europaletách – poštu nebo kusové zásilky. Více o vlacích zde.

Rychlost

Lehké vysokorychlostní jednotky s nápravovými tlaky menšími než 18 t využijí maximální provozní rychlost vysokorychlostní trati až 320 km/h. Výhledově však existuje možnost jejiího zvýšení na 350 km/h a to bez větších stavebních úprav tratí.
Na vysokorychlostních tratích se počítá s provozem čtyř kategorií vlaků: regionální expresy s minimální rychlostí 200 km/h, rychlíky jedoucí 230 km/h nebo 250 km/h a expresy využívající maximální povolenou rychlost. Nejvyšších rychlostí by měla dosahovat i kategorie Sprinter propojující významné evropské metropole.

Provoz

O bezpečný provoz se bude starat jednotný evropský zabezpečovací systém ETCS (European Train Control System) Level 2. Skládá se z mobilní a traťové části. Mobilní se nachází přímo na vozidlech, traťová se instaluje na trať. Základem je spojení mezi oběma částmi mobilním signálem GSM-R, ale návrh českých vysokorychlostních tratí nevylučuje případnou instalaci FRMCS (nástupce GSM-R) či dočasný souběžný provoz obou telekomunikačních systémů.
Řízení provozu na vysokorychlostních tratích bude probíhat vzdáleně z centrálních dispečerských pracovišť s co možná největší automatizací tak, aby byl provoz páteře hromadné dopravy ve střední Evropě bezpečný, spolehlivý a bez výrazných omezení. Jakékoli zpomalení provozu na VRT má dopad na návazné přípoje a obraty souprav a způsobuje výrazná zpoždění návazných vlaků mimo vysokorychlostní železniční síť zvláště v období ranní a odpolední přepravní špičky.

Více o provozu i rychlosti zde.