3. místo

Koncepce městské architektury

Dnešní železniční stanice hrají důležitou roli při vyrovnávání odřezávacího účinku železnic v rámci městské urbanistické struktuře. Přestože železniční stanice často hrají klíčovou roli v prostorové organizaci měst, málokdy se dokáží vyrovnat s nepropustnými městskými stěnami, které jsou vlastní povaze vysokorychlostních železnic. V případě Hranice právě díky rozvoji železnic bude moci město převzít zelené plochy nacházející se v severní oblasti. Proto je úkolem nové budovy železničního nádraží a jeho veřejných prostor vytvořit bránu mezi starými a novými částmi rozvíjejícího se města a propojit je. Železniční nádraží Hranice na Moravě se tak stane vodítkem pro další éru výstavby železnic, aby se udržitelná železniční doprava stala nedílnou organickou a integrální součástí měst.

Historie a morfologie města

Podle našeho názoru jsou tři nejdůležitější faktory, které formovaly vývoj a historii Hranice na Moravě: jeho severní hraniční pozice, kterou zastává směrem na sever, a kterou nese ve svém názvu, jeho vyvýšená poloha v zatáčce řeky Bečvy jako místa osídlení a historického centra města a jeho poloha na Jantarově cestě, které vděčí za čilý obchod a až do dnešních dnů vzkvétající život.

Dva vodní toky, větší Velička a menší Ludina, sbírají a odvádějí srážkovou vodu z oblasti Moravské Brány, která se postupně svažuje k řece Bečva. Tyto dva vodní toky v průběhu tisíciletí formovaly krajinnou strukturu města a určovaly směr jeho vývoje na hřebenu, který se táhne severně od středověkého centra města.

Snad nejvýznamnější změnou v životě Hranic na Moravě, která je dodnes rozhodujícím faktorem, byla v letech 1844–46 výstavba železniční tratě a viaduktu, který nesl její náklad. Viadukt byl postaven k zajištění přípustného sklonu železnice a volného toku vody v údolí Veličky. Viadukt se stal ikonickou stavbou města, a to nejen jako skvělé inženýrské dílo, ale také své podstatě, své výšce, která z něj činí dominantu panoramatu města.

Současný stav plánované železniční stanice a jejího okolí

V souladu s praxí 19. století bylo železniční nádraží postaveno na periferii města, aby se minimalizovalo narušení jejího života a poskytovalo možnost na územní rozšiřování. Ale jako v mnoha jiných případech, i zde se stalo, že růst města dosáhl železniční tratě, které sloužily zejména průmyslovým oblastem rozvíjejícím se v blízkosti, nikoli osobní dopravě, a k obytným oblastem se přiblížily jen v malé míře. Jelikož nastala změna významu nákladní železniční dopravy, oblast kolem nádraží se stala „rezovým pásem", který v zásadní míře určuje urbanistický charakter města. Tuto situaci mění výstavba vysokorychlostní železnice a nového železničního nádraží, díky kterému se z místa výběrového řízení stane živá a oblíbená oblast pro obyvatele města.

Soutěžní panely

Soubory ke stažení