Železniční stanice na VRT

Půjde o nejmodernější terminály, kde bude možné přestoupit z vysokorychlostního vlaku na jinou, návaznou dopravu - auto, autobus, regionální vlak nebo kolo.
Z bezpečnostních důvodů se nenavrhují nástupiště u hlavních kolejí. Průjezdné koleje jsou většinou vedeny prostředkem kolejiště a vlaky se po nich budou pohybovat vysokou rychlostí. Mnohem více se o připravovaných terminálech dozvíte zde.

Mosty
 

Mostní konstrukce na VRT

Vysokorychlostní tratě v České republice se navrhují až na rychlost 350 km/h, čemuž musí být přizpůsobeno také projektování jejich mostních konstrukcí. Samozřejmostí je respektování českých a evropských norem, zejména tzv. eurokódů. 

Typizace mostních objektů

Pro zefektivnění přípravy a k často se opakujícím druhům přemosťovaných překážek je naší snahou mosty standardizovat. Využíváním typizovaných konstrukcí se nejen zrychlí projekční část, ale zkrátí se i čas při samotné realizaci. Důležitým benefitem je i finanční úspora, kdy například prefabrikovaná výroba desítek stejných propustků vyjde levněji než jejich jednotlivý návrh a realizace.

Důraz na udržitelnost

Mosty se připravují s životností minimálně 100 let a tak, aby šlo zajistit jednoduchou údržbu konstrukcí a snadný přístup k jednotlivým prvkům mostů. Cestou udržitelnosti jde i postupně se rozvíjející trend integrálních a semiintegrálních mostů na vysokorychlostních tratích v Evropě. Ty například redukují počet ložisek, tedy částí konstrukcí s nižší životností.

Bezpečnostní parametry

Bezpečnost je při navrhování vysokorychlostních tratí naprostou prioritou. Samozřejmostí budou zábradelní a svodidlové systémy, případně další prvky zabraňující pádu vozidel na koleje. Bude instalována ochrana trakčního vedení proti dotyku. Vstupu neoprávněných osob do kolejiště zamezí oplocení trati.

Zdroj: SNCF

Propustnost krajinou

Přemostění VRT pro všechny druhy pozemních komunikací, vodní toky i inundační (záplavové) území je pro dobrou propustnost krajinou zásadní. Stejně tak budou vybudovány mosty v migračních koridorech malých i velkých živočichů. Cílem je v maximální míře zachovat všechna stávající příčná spojení. 

Tunely
 

Význam tunelů

Tunely jsou budovány zpravidla tam, kde se nedaří překonat terén jinak. Jsou většinou těmi nejdražšími stavbami. S výjimkou tunelů v Českém středohoří a Krušných horách vzniknou jen kratší tunely. Bližší informace o Krušnohorském tunelu najdete zde.

Umístění portálu (vjezdu) tunelu do okolního prostředí

Tunelové portály budou citlivě zasazeny do okolní krajiny. Průjezd vlaků vysokou rychlostí tunelem vytváří tlakovou vlnu (efekt rázové vlny), která může být doprovázena hlasitým zvukem na opačné straně tunelu. Tupý zvuk je sice slyšet pouze krátce, nicméně i zde se vybírá takové řešení, aby žádný zvuk nikoho neobtěžoval.  Jedním z možných opatření pro omezení této zvukové vlny jsou průduchy na tunelových portálech, aby se vzduch tlačený vlakovou soupravou rozprostřel do okolí a nezpůsoboval hluk.

Bezpečnost v tunelech

Základní požadavky na bezpečnostní řešení tunelů vycházejí z předpisů a pravidel Evropské unie – TSI (technické specifikace pro interoperabilitu), především pak z nařízení Bezpečnost v tunelech (SRT – Safety in Railway Tunnels).
Samotný železniční tunel je prostorem s minimálním rizikem vzniku požáru kvůli nepatrnému množství hořlavých hmot. V současné době s ohledem na délku železničních tunelů a fakt, že vlakové soupravy podle provozních pravidel v tunelu nezastavují, může požár teoreticky vzniknout jen v případě poruchy samotné vlakové soupravy, která tunelem projíždí nebo zastaví. I s touto situaci se však počítá. Vlaky jsou dimenzovány tak, aby i v takovém případě byly schopny dojet na bezpečné místo, které je připravené a vybavené pro pomoc cestujícím i zásah záchranných složek.  

Geologické průzkumy při projektování a výstavbě tunelů

Součástí přípravy a projekčních prací jsou inženýrsko-geologické průzkumy jako zdroj informací o geologickém podloží. Jejich úkolem je dále určit možná úskalí a poukázat na problémy, které v průběhu výstavby mohou nastat. V případě tunelů poskytne geologický průzkum důležité informace o charakteru hornin a o geotechnických a strukturních vlastnostech horninového masívu. Díky tomu přesněji určíme náročnost stavby tunelu včetně požadavků na razicí stroj.
Význam průzkumů je také finanční: čím více informací je k dispozici, tím lépe lze předcházet pozdějším nákladným změnám v technickém řešení stavby.

Vliv na zdroje podzemní vody

Častou obavou veřejnosti při výstavbě tunelů je negativní ovlivnění zdrojů podzemní vody. Před zahájením stavebních prací se proto provádí hydrogeologický průzkum v trase stavby a jejím okolí. Jeho cílem je popsat a podrobně vyhodnotit hydrogeologické poměry v daném místě, upozornit na ochranná pásma vodních zdrojů a zmapovat stávající studně, vrty a zdroje, které by stavba mohla ovlivnit.
Před zahájením, v průběhu a po ukončení stavebních prací pak probíhá pravidelný monitoring vodních zdrojů, který slouží k posouzení vlivu stavby na kvalitu i kvantitu vod. Monitorují se jak vody povrchové, tak podzemní.