Jak budeme jezdit

Jak rychle budeme na vysokorychlostních tratích (VRT) jezdit? Jaké rychlosti se plánují a jak to bude skutečně
na tratích probíhat? Základní informace jsou tady!

Rychlosti vlaků na VRT

Požadavek na minimální technickou rychlost vychází z konstrukce trati. Její „klopení v zatáčkách“ (odborně „převýšení v obloucích“) je vypočítané pro předem dané rozmezí rychlostí, které je nutné dodržet. V ČR plánujeme využívat rozmezí 200–320 km/h, tedy minimální rychlost vlaku na VRT bude 200 km/h. Vlaky klasické konstrukce s tlakem 22,5 t na nápravu budou mít maximální rychlost omezenou
na 230 km/h, lehké vysokorychlostní jednotky s tlaky menšími než 17 t budou moci využít maximální rychlost 320 km/h. 

Deutsche Bahn AG / Volker EmerslebenDeutsche Bahn AG / Volker Emersleben

Tlakotěsnost

Požadavek na odolnost vozové skříně vychází z toho, že při vzájemném míjení proti sobě jedoucích vlaků dochází k tlakovému rázu. Vzájemná rychlost vlaků přitom může být až 640 km/h, a tu musí konstrukce souprav snést. Zároveň také musí zajistit, aby cestujícím „nezalehly uši“. Podobné změny tlaků nastávají také při vjezdu vlaku do tunelu. Požadavek na tlakotěsnost tak zajišťuje i bezpečnost 
a komfort cestujících.

Maximální provozní a návrhová rychlost na VRT

Čím větší je rychlost vlakových souprav, tím kratších dojezdových časů je dosahováno a tím je železniční spojení atraktivnější pro více cestující. Ve svém důsledku jsou tak maximalizovány benefity v environmentální oblasti, jako je výrazná úspora energie a snížení emisí CO2.

Na straně nákladů ze studií proveditelnosti vyplývá, že navržené trasy pro různé rychlosti jsou z velké části stejné. Náklady na výstavbu tratí pro rychlost 250 nebo 320 km/h jsou podobné. Vyšší rychlosti (350 km/h a více) již nepřináší výrazné zkrácení dojezdových časů (např.
na trase Praha – Brno je zkrácení oproti rychlosti 320 km/h jen cca 2–3 minuty). Tratě jsou nicméně připravovány tak, aby na většině míst bylo možné zvýšení rychlosti na 350 km/h. Zejména pro případ, že v budoucnu budou vlaky efektivnější a o vyšší rychlosti bude u dopravců zájem. Do té doby umožní trasování na 350 km/h snížit převýšení (klopení) trati, a tím zjednodušit a zlevnit údržbu.

Akcelerace vlaků na VRT

Vzdálenost, kterou vlak potřebuje k rozjezdu na rychlost 320 km/h, nebo naopak k zastavení z takové rychlosti, je závislá na stoupání, či klesání trati. Orientačně lze říci, že k dosažení maximální rychlosti dojde 20–25 km od rozjezdu. K zastavení soupravy z maximální rychlosti je třeba vzdálenost cca 7 km.

Podívejte se, jak rychle a jakých rychlostí dosáhneme

Pro ilustraci přikládáme diagram VRT Praha – Brno s vyznačenými typy vlaků různých linek. Z diagramu je možné vyčíst maximální rychlosti, kterých budou vlaky daných parametrů dosahovat. Reálné hodnoty ovšem mohou být odlišné. Závisí totiž na parametrech vozidel,
která budou dopravci provozovat.

Traťový pasport se znázorněnými linkami

Obrázek: Traťový passport Praha-Brno se znázorněním rychlosti.

Obrázek: Koncept linkového vedení.