Obecné
 

Proč ČR potřebuje vysokorychlostní tratě?

Vysokorychlostní tratě umožní rychlejší cestování a časovou úsporu při jízdě vlakem mezi jednotlivými městy. To s sebou nese řadu dalších výhod pro lepší život v ČR. Zkrácením jízdních dob se republika „zmenší,“ lidé se nebudou muset stěhovat za prací, ekonomická aktivita se bude moci přesunout do vzdálenějších regionů a Česko se lépe a rychleji propojí s okolními státy. Rychlá železnice není jen dopravním projektem, ale investicí do budoucí prosperity ČR s celou řadou pozitivních efektů.

Proč se při přípravě a výstavbě inspirujeme ve Francii?

Francouzské vysokorychlostní tratě jsou velmi podobné připravovaným VRT v České republice. Jsou určené pouze pro osobní dopravu vysokými rychlostmi. To vše při minimálních nákladech na výstavbu i provoz. Francouzské know-how je podepřeno zkušenostmi s provozem vysokorychlostních vlaků TGV, které zajišťují dopravu již 40 let.

Co je studie proveditelnosti?

Cílem studie proveditelnosti je nalézt dopravně, technicky, ekonomicky a ekologicky proveditelná, územně průchodná a přínosná řešení. Přesný technický návrh upřesňujeme v pozdějších stupních projektování.

Zpracovávané studie proveditelností VRT v České republice:

SP VRT Praha – Brno – Břeclav (ramena RS 1 a RS 2) – dokončení 12/2020 – schváleno Centrální komisí Ministerstva dopravy (CK MD)

SP VRT (Brno -) Přerov – Ostrava (rameno RS 1) – dokončení 02/2021 – schváleno Centrální komisí Ministerstva dopravy (CK MD)

SP Nového železničního spojení Praha – Drážďany (rameno RS 4) – schváleno Centrální komisí Ministerstva dopravy (CK MD)

SP RS 5 VRT Praha – Hradec Králové – Wrocław (rameno RS 5) – podáno k Centrální komisi Ministerstva dopravy (CK MD)

Výstupy ze studií proveditelnosti jsou podkladem pro další fáze projektu.
 

Provoz
 

Jaké vlaky budou jezdit po trati?

Kategorií by mělo být několik. Nejrychlejší spoje mezi velkými městy bude vlak Sprinter s rychlostí až 320 km/h, spojení měst v regionech zajistí Expres, rychlík sjede z vysokorychlostní trati na běžnou železnici a obslouží i města, která nejsou přímo na trase, regionální expres slouží pro rychlou příměstskou dopravu.

Je Česká republika pro vysokorychlostní železnici dostatečně velká?

Vysokorychlostní vlaky jezdí ve srovnatelných zemích, jako je Česká republika – třeba Belgii nebo Rakousku.  Vzdálenost terminálů/zastávek se na vysokorychlostní železnici obvykle pohybuje mezi 60 a 80 km.

Kdo bude využívat VRT?

Vysokorychlostní vlaky budou dostupné všem. Nejedná se o prémiovou službu, jak je tomu například ve Španělsku. Běžné rychlíky a expresy linek dle předpokladů pojedou za obvyklou cenu bez předchozího odbavení. Projekt bude dosažitelný a nebude oddělený od zbytku železniční sítě, ale plně zapojený do dopravního systému.

Za jak dlouho se vlak rozjede na rychlost 320 km/h?

Orientačně 20 až 25 km od rozjezdu. K zastavení je třeba vzdálenost cca 7 km. Přesná vzdálenost je závislá na stoupání nebo klesání trati. Vyšší rychlosti (350 km/h a více) již nepřináší výrazné zkrácení dojezdových časů, například na trase Praha – Brno je zkrácení oproti rychlosti 320 km/h jen 2 až 3 min.

Jak rychle jezdí vlaky v zahraničí?

Starší tratě byly navrhovány pro rychlosti okolo 200 km/h, později na 250 km/h. Některé byly dodatečně modernizovány na vyšší rychlost (až 300 km/h). Tratě dnes uváděné do provozu se připravovaly v posledních 15 až 20 letech. Často jsou uzpůsobeny na pozdější zvýšení rychlosti až na 350 km/h. Jedná se o rezervu do budoucna – na období, kdy takovou rychlost ekonomika provozu a údržby dovolí a vyvstane reálný požadavek na její zavedení. Tak tomu bude i v ČR.

K čemu je mi VRT, když nebude mít zastávku v mé obci?

Síť propojí stávající konvenční sítí řadou propojek v mnoha regionech. To umožní rychlým vlakům sjet z vysokorychlostní tratě a obsloužit danou oblast a potom se na ní třeba opět vrátit. 

Kolik to bude stát a kdo to zaplatí? Vyplatí se to?

Finální cena celého projektu ještě není stanovena. Na financování se budou podílet evropské fondy a také výhledově tzv. Public Private Partnership – finanční spolupráce státní a soukromé sféry.

Kolik bude stát jízdné?

Jízdné by mělo odpovídat cenám na konvenčních tratích. Není důvod, aby bylo vyšší. Záleží na konkrétním dopravci, jak ceny jízdného nastaví. Vlaky nebude provozovat Správa železnic, ale dopravci.

Proč radši neopravíte stávající tratě?

Aby systém dopravy na vysokorychlostních tratích plně fungoval a dosáhlo se plného potenciálu VRT, tak musí dosáhnout rychlosti 320 km/h. Potřeba je tak relativně „rovná“ trať, což stávající tratě s mnoha ostrými oblouky neumožňují.

Jak bude probíhat údržba?

Vysokorychlostní tratě se budou udržovat při provozní přestávce, která potrvá v noci. K trati povedou příjezdy pro vozidla kvůli provádění údržby, obsluze a opravě technologií. Správa železnic připravuje vždy pro každých zhruba 100 kilometrech údržbovou základnu se zázemím pro pracovníky a stroje.

Jak trať prakticky vypadá, nepůjde o betonové monstrum?

Vysokorychlostní trať není odlišná oproti běžné trati. Její šířka (koleje, štěrk a elektrické vedení) je podobná šířce běžných železničních dvoukolejných tratí – zhruba 14 m. je to velmi podobné běžné silnici I. třídy. Pokud bude trať v zářezu nebo na náspu, je třeba připočítat ještě příkopy a svahy terénu nebo další (většinou zelené) plochy.

Kdy budou zahájeny výkupy pozemků v plánované trase?

Správa železnic může zahájit výkupy dotčených pozemků na základě vydaného pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým dojde k přesnému vymezení trasy a určení pozemků potřebných pro provádění stavby. Přestože mohou nastat situace, kdy by bylo možné nebo vhodné pozemky, o jejichž využití již není pochyb, vykupovat dříve, není takový postup u státního investora možný. Studie proveditelnosti nemá k určení dotčených pozemků nebo nemovitostí dostatečnou přesnost.

Vliv na krajinu
 

Jak zasáhne vysokorychlostní trať do okolní krajiny a jaký vliv bude mít na prostupnost území?

Vysokorychlostní vlaky znamenají minimální zásah do krajiny. Trakční vedení (dráty) budou podobně vysoké jako u dnešních tratí a nepřesáhnou výšku vzrostlých stromů. Zářezy, náspy a valy kolem trati pokryje zeleň. Silnice, chodníky, místní cesty, vodní toky a migrační koridory pro zvěř zachováme. Povedou pod tratí nebo nad ní. Dešťová voda z trati bude odvedena přirozeně do krajiny.

Jak chcete zabránit střetům se zvěří?

Vysokorychlostní trať bude po celé své délce oplocena, takže srážkám se zvěří by se mělo tímto způsobem zcela zabránit. Oplocení je i v zahraničí běžnou součástí okolí vysokorychlostních tratí. Nebudou existovat žádné železniční přejezdy, ale pouze mimoúrovňová křížení (podjíždění nebo nadjíždění trati). Pro migraci zvířat navrhujeme ekodukty.  

Hluk
 

Jak hlučný bude vysokorychlostní vlak?

Hluk na vysokorychlostní trati je krátkodobý a jde převážně o aerodynamický hluk, který vzniká při rychlostech nad 200 km/h. K přirozenému útlumu hluku dochází, pokud je trať projektována v zářezech. Ne vždy je to ale možné, třeba kvůli hladině spodní vody. Jako součást projektu je možné připravit protihluková opatření – stěny nebo valy.

Jak odlišný je hluk dálnice od hluku vysokorychlostního vlaku?

Hluk z frekventované silnice je kontinuální, stálejší. Průjezd vlaku je krátkodobý, trvá několik vteřin, ovšem opakuje se po několika minutách.

Co je hluková studie?

V rámci dokumentace pro posouzení vlivů stavby na životní prostředí (tzv. EIA) bude zpracována hluková studie. Doloží plnění platných hlukových limitů. Stanoví také rozsah protihlukových opatření v místech, kde by při volném šíření hluku mohlo docházet k překračování příslušných limitů.